Uzávěra silnice Raspenava-Oldřichov v Hájích
Silnice vinoucí se ostrými zatáčkami z Raspenavy k Oldřichovskému sedlu je lemována příkrými a skalnatými svahy. Sotva mohly být považována za strategickou cestu. Průnik nepřítele by však ohrozil z týlu celou pevnostní linii u Chrastavy a Mníšku a proto bylo třeba i tuto cestu uzavřít. V okolí najdeme celkem 4 objekty úseku J-2 Raspenava označené čísly 39-32. Dle leteckého snímku z r.1953 zde jsou patrné vykácené průseky. Jaká je tedy dnešní situace?
Vlevo ve svahu dominuje uzávěře fotogenický objet č.29 D1N. Mimo vlastní polohy má velice pěknou dopadovou plošinku pod vyústěním GS a charakteristickou rovnaninu z mohutných kamenů. Při pohledu ze stropnice jsou stále patrné průseky. Pokud si zorientujeme sousední objekty, zjistíme, že pozorovací nesměřuje klasicky k sousednímu č.30, ale až k dalšímu č.31. Ale postupujme průsekem střeleckým. Nejprve narazíme na dlouhý a dobře čitelný okop. Ještě níže zprava přichází střelecký průsek od č. 31 a pak už jsme přímo nad silnicí. Tady je dobře patrná dokončená úprava terénu v průseku. A u něho přímo leží nad silnicí okop pro kulomet. Není směřován přímu na silnici, ale kolmo na ní. O pár metrů dále je nevýrazné "něco". Kopeček hlíny a mělká odbélníková prohlubeň mohly být stanovištěm protitankového kanónu.
Pod silnicí už žádné další stopy příprav na obranu nenajdeme a tak dojděme k objektu č. 30 D1N. Je postaven přímo nad silnicí, rovnanina je již poněkud rozvalená. U její paty je ale patrná preciznost zpracování-rohový kámen má zakulacenou hranu. Ačkoli je teno řopík přímo u silnice, byla zde osazena zeslabená střílna. V týlu měla posádka vyhloubený úkryt a do týlu se vine několik detítek metrů dlouhý spojovací okop, který končí pravděpodobně u střeleckého okopu nebo pozorovatelny. Více zde nenajdeme a tak přejdeme silnici, spustíme se prudkým tarasem a zamíříme k č. 31 D2N.
Tento objekt s přímým přístupovým okopem je známý i z dobových fotografií. Na pravé straně se dochovaly okopy, ze kterých bylo možné bránit blízké okolí, hlavně asi zářez malého potůčku. Pozorovací průsek směřující k č. 29 zde patrný není.
Posledním ze skupiny bránící silnici je konečně "áčko" č.32 A-160N. je postaveno jý prakticky na rovině v údolí. Ke vchodu směřuje přístupový okop a vpředu se táhne linie okopů. Ty jsou ale orientovány více k obraně pravé strany nebo čelních přístupů. Pouze zalomený levý výběžek by mohl být směřován na k silnici, ale spíše do zářezu potoka. Jinak opět na pravé straně žádné průseky neuvidíme.
Všechny uvedené objekty byly v září 1938 stavebně dokončeny, měly osazeny mřížové i pancéřové dveře, ventilátory a periskopy. Zajímavé je, že lafety byly osazeny ve všech "déčkách", ale "áčko" č.32 ji mělo pouze na pravé straně. Směrem k silnici ale pravděpodobně byl použit kulometný závěs. Do úseku bylo dodáno malé množství ocelových rozsocháčů a lze předpokládat, že byly použity k zatarasení silnice. I protipěchotní překážky mohly být zhotoveny z "prasečích ocásků"-pravo od č.32 byly takto vybudovány.
Shrňme nyní tyto poznatky. Hlavní tíha obrany ležela na objektu č.29, těžkém kulometu v polním postavení u silnice a snad protitankovém kanónu. Násep silnice postřelovala levá střílna objektu č. 32. Že tato zbraň ale nebyla prioritní dokládá absence lafety. Řopíky č. 30 a 31 jsou poněkud zasunuty a jednak prohlubují pásmo obrany a také kryjí předpolí svých sousedů.
PRAMENY:
L. Stejskal, J. Stejkal - Drama 38
E. Trojan - Betonová hranice
vlastní průzkum 1999-2010