Protitankový příkop na silnici Chrastava-Liberec
Dobové letecké snímky jsou dobrou pomůckou pro sledování působení nejrůznějších vlivů na změny krajiny. A člověk má na tento vývoj nemalý vliv. Vytváří díla, která zase následně přetváří nebo zahlazuje. A jen pak jen snímek dokumentuje určitý stav v určitou dobu. Jedním z těchto případů je i protitankový příkop přehrazující silnici Chrastava-Liberec.
Na leteckém snímku z r.1953 je protitankový příkop ještě velice dobře patrný. Začíná na severu v lese, v přímém jihozápadním směru přetíná téměř kolmo silnici Chrastava-Liberec, následně se zalomí k západu a opět k mírně k jihozápadu, přetne silnici od Chrastavy k Machnínu a skončí náhle v polovině louky. Stopy po nějakém pokračování veškeré žádné. Při srovnání této mapy se současným snímkem jsem musel hledat záchytný bod. Tak výrazně se tvářnost krajiny změnila. Hlavní silnice se poněkud posunula, některé původní cesty a domy zanikly a nové vznikly. Po samotném příkopu nezbylo ani památky. Od kraje lesa k hlavní silnici byla postavena řada domů. Spojovací cesta od Machnína na Bedřichovku je vedena zhruba po trase příkopu a rozsáhlé zemní práce setřely všechny stopy. Ani v louce za silnicí k Machnínu není patrný třeba jen rozdíl v barvě pruhu trávy Jedinou nadějí byl úsek v lese.
Na průzkum jsem vyrazil ráno na Boží hod velikonoční. Sluníčko na jasné obloze neslibovalo zrovna ideální podmínky pro fotografování v lese, ale na druhou stranu jsem doufal ještě v nepříliš zelený porost. Dochovanou část příkopu jsem našel prakticky okamžitě po vstupu do lesa. Nalézá se za malým rybníčkem a kapličkou. Vykopaná zemina dodnes tvoří nepřehlédnutelné valy po obou stranách. Vlastní příkop je zavážen odpadem z nedalekých zahrádek a domků-od vyřezaných větví po vyřazené lednice. Přes tuto nepříliš bohulibou činnost se alespoň někde dají vysledovat původní rozměry. Hloubka je i dnes přes 2 metry, jak jsem zdokumentoval jedním autoportrétem. Pátrání po případných okopech obránců v okolním lese bylo bezvýsledné. Ani jsem jiný výsledek nečekal. Hledat mezi zahrádkami se štěkajícími psy jsem nepovažoval za efektivní. Raději jsem se po silničce vrátil a pro klid duše šel prozkoumat zbytek prostoru. Terén kolem silnice z Bedřichovky k Machnínu byl při stavebních pracech skutečně tak přeorán, že by se zde nedochovalo ani podstatně rozsáhlejší dílo. Zajímala mne však především louka mezi silnicí k Machnínu a pruhem porostu, kde původně příkop skončil. Pozůstatky jsem pochopitelně nenašel. Zdá se ale, že výkopové práce zde nebyly dokončeny. Pruh stromů a křovin sice skrývá bažinatý úvoz, ale louky po jeho stranách mají pevný podklad. Nutno podotknout, že samotná bažina může být překážkou leda pro zhýčkaného turistu. V mezeře by tak nebyl problém příkop objet, nemluvě už o prostoru západně od úvozem. Není zde ale prostě nic, co by umožňovalo nějaké teorie.
Schematická mapa zobrazuje současný stav a průběh protitankového příkopu.
PRAMENY:
-www.ropiky.net
-L. Stejskal, J. Stejskal-Drama 38
-vlastní průzkum ¨24.4.2011