Hradiště v linii LO aneb okopy u J-2/225/A-120N
Polní opevnění bylo nedílnou součástí linie lehkého opevnění. Můžeme nalézt stanoviště nejen po stranách objektů, ale i předsunutá, týlová nebo mezilehlá. Prakticky vždy se ale jedná o pozice na hlavní čáře odporu. Z tohoto hlediska je postavení kolem pevnůstky J-2/225/A-120N unikátem.
Vlastní druhosledový objekt se nalézá pod silnicí Raspenava-Oldřichov. Stavebně byl dokončen a vybaven lafetami, ventilátorem i periskopy. Je pravděpodobné, že i průseky byly vykáceny. To vše dosvědčuje důležitost jeho pozice. Terén vlevo je rovný až k náspu silnice, v předpolí mírně klesá směrem k prvosledovému "áčku" č.32. Vpravo klesá svah ke dnu údolí. Zajímavá je ale situace v týlu. Protáhlé vyvýšení hrany svahu lemují vlevo a v týlu skaliska tvořící tak přirozený val. Vojáci toho dokázali dokonale využít pro vybudování opěrného bodu schopného kruhové obrany.
Obvodový okop začíná 20m před levým ochranným uchem objektu, pokračuje vpravo a postupně se stáčí podél hrany svahu. V pravém střeleckém sektoru lze vystopovat okop pro těžký kulomet. Na místě zbraně zde vyrostl strom a tak je tvar stanoviště patrný jen ve směru od objektu. V těchto místech je rovněž rozvidlený spojovací okop k týlové stěně. Obvodový okop ale pokračuje až ke skalnatému zakončení ostrohu, kolem kterého se opět stáčí ke skalám na levé straně. Několika prudkými zalomeními pak jimi prochází a končí u týlové stěny.
Protože ale tento perimetr byl ohrožen od vysokého náspu silnice, vybíhá od týlové doleva stěny ještě další okop, vysouvající obranu o dalších 9m a obkružující postavení mezi skalami asi do jeho poloviny. Díky tomuto předsunutí a poloze v plochém terénu mohl být odtud lepší výhled na násep, neboť mu nebránily větve stromů. Jiným účelem ale mohlo být i spojení s týlem.
Ve zjednodušeně půdorysu tak obvodový okop tvoří protáhlou spirálu o délce 50m a šířce 25m připojenou k objektu spojkou ve tvaru písmene Y. Vlevo pak vybíhá oblouk končící v terénu. Uvnitř bráněného prostoru nejsou patrné žádné další terénní úpravy.
Zajímavý je rovněž účel takto rozměrného bodu obrany. Těžko lze předpokládat, že 7 členů vytvářelo takový komplex, který by stejně nebylo schopno obsadit. Spíše se nabízí úvaha o velitelském stanovišti, spojovacím uzlu nebo logistickém bodu. Pak by se zde samozřejmě nacházela početnější posádka těsně za hlavní linii obrany a mající přehled o dění v hlavním útočném směru. To je ovšem jen moje úvaha......
PRAMENY:
L. Stejskal, J. Stejskal-Drama 38
www.ropiky.net
vlastní průzkum 28.7.2010