Úpravy terénu v oblasti Kančího vrchu
Nejvyšším bodem úseku K-1 Mníšek je Kančí vrch - 679,9 m.n.m., kde také končí. Dva sledy objektů stoupají k vrcholu od jihozápadu. Severovýchodní svah už ovládá úsek J-2 Raspenava přetínající sedlo a stoupající ke kótě 662 m.n.m. Odtud téměř východním směrem klesá prudce do údolí. V tomto prostoru se zachovalo mnoho terénních úprav ve střeleckých i pozorovacích průsecích I. sledu pevnůstek a právě na ně je zaměřen tento článek.
Původně bylo mým záměrem pouze zdokumentování vrcholové partie Kančího vrchu. Při detailním průzkumu jsem však postupně narážel na další stopy obranného systému. Postupně se mi tak podařilo téměř kompletně zdokumentovat současný stav mezi objekty K-1/105 až J-2/7. Nepodařilo se mi nalézt žádné stopy po levém střeleckém průseku K-1/109, pravém J-2/2 a levém J-2/4. Veškerá nalezená křížení palebných průseků jsou zaměřena pomocí GPS. Způsob zanesení do map však není příliš přesný. Výsledek je proto poněkud schematický a v detailech nemusí zcela odpovídat skutečné pozici daného bodu. Pro případný průzkum by však měl postačovat.
První stopy úprav terénu můžeme sledovat od objektu č. 105 A-180N šl. V původních pozorovacích průsecích je cesta a jsou tedy dobře patrné. Ve smrčině na pravé straně je srovnaný terén pro překážky. Do týlu vede zase přístupový okop. V pozorovacím průseku navazující objekt č. 106 A-180N šl má již patrné stopy terénních úprav na obě strany včetně křížení palebných sektorů obou sousedů. U křížení jeho pravého průseku se sousedním č. 107 se nalézá čitelný okop, což je v tomto prostoru téměř rarita. Zářezy na pravé straně jsou značně výrazné. Před křižovatkou lesních cest nalezneme objekt č. 107 A-160N. Vlevo v lese se úpravy zachovaly, vpravo je situace složitější. Křižovatka lesních cest u kříže "Smrt in.Poláka" doznala značných terénních úprav, které setřely všechny stopy. Nepříliš výrazné křížení paleb objektů č. 107 a č.108 lze nalézt až vlevo od lesní cesty stoupající po úbočí. Od č. 108 A-160N šl ale vede široký průsek kolem týlových stěn 109 A-160N šl až k č.110 A-160Z šl. Zdůrazňuji úmyslně "kolem týlových stěn", protože se nejedná o klasickou polohu pozorovacího průseku, které jsou v osách střílen. O jejich původu lze tedy poněkud spekulovat. Dále pak v týlu č. 108 najdeme spojovací okop. Začíná v týlu a pokračuje vlevo až ke zlomu ještě více do týlu. Pak ale pokračuje dlouhý zcela rovný úsek až k lesní cestě, který připomíná spíše odvodňovací kanál. Ale vraťme se ke střeleckým průsekům. Vpravo od č. 108 kopíruje původní trasu překážek lesní cesta. Části k objektům jsou rovněž patrné. Tato partie končí vpravo od č.110 v místě křížení se sektorem č. 111 A-160N. Čelní část pravého průseku od č. 110 nalezneme v podobě upraveného terénu v lese po prolezení nízkými smrčky. A právě v této vrcholové partii Kančího vrchu se nalézají hluboké zářezy pro překážky před jednotlivými objekty. V křížení před K-1/113 jsem nalezl rozbitý betonový bloček pěchotní překážky. "Normální" průseky jsou až vpravo od K-1/113 k napojení na J-2/1. V týlu K-1/112, K-1/113 a J-2/1 nalezneme přístupové okopy.
Prostor mezi J-2/2 až J-2/4 byl již dříve vykácen a znovu zalesněn, což prakticky setřelo stopy průseků i terénních úprav. Navíc jde většinou o dost bažinatý terén s odvodňovacími příkopy, což rovněž nepřispělo k zachování původního stavu. Nevýrazné jsou pouze stopy po úpravách terénu v levém střeleckém sektoru J-2/3, které končí několik metrů od lesní cesty vedoucí kolem J-2/2.
Od objektu J-2/4 vpravo je naopak situace zcela přehledná. Vpředu nalezneme zakončení levého palebného průseku J-2/5, v kterém najdeme i rozbité betonové bločky překážek. Další pak nalezneme v dokonale zachovaných střeleckých průsecích mezi J-2/4 a J-2/6. O provedení překážek svědčí i několik pravidelně rozmístěných důlků, ve kterých byly původně zasazeny. Místo křížení od J-2/4 a J-2/6 je poněkud vyvýšeno. Na levé straně v týlu J-2/5 je další zákop, zatímco doprava směřuje podél pozorovacího průseku spojovací okop. Kolem konce pravého střeleckého průseku (který ovšem už není patrný) je spousta velkých kamenů, které jen dokumentují rozsah úprav. Velké úpravy si ovšem vyžádal konec levého průseku od J-2/7. Hluboký a dlouhý zářez je dnes sice poněkud sesutý a jsou v něm spadlé kmeny stromů, ale i tak je impozantní. Tento zářez vede po svahu od lesní cesty, kde se nalézá hromada rozbitých betonových bločků. Zde také končí dosud nalezené stopy úprav terénu pro výstřel a rovněž od J-2/6 již vpravo není patrný pozorovací průsek.
Prameny:
www.ropiky.net
L. Stejskal, J. Stejskal - Drama 38
vlastní průzkum květen-červen 2009