Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úsek J-1 Jizerské hory-prostor severně od Hřebínku


Na dobových leteckých snímcích lze často nalézt vykácené průseky v nepostavených úsecích lehkého opevnění a někde pak najdeme i jejich dodnes dochovaný průběh. V místech plánovaných objektů se často dochovala polní postavení. Není to vždy jednoduché, ale jde to. Pokud ovšem nezačneme pátrat v Jizerských horách. Tady se všechno postaví proti nám. Lesy v osmdesátých letech prakticky zanikly. Na rozsáhlých plochách zůstaly jen suché kmeny, které postupně padaly do vysoké trávy. Těžké lesní stroje zdevastovaly cesty i terén. V posledních letech tuto nepřehlednou spoušť zakrývají nové lesní porosty. Pohybovat se v takovém terénu je, mírně řečeno, o ústa. A dostupnost pro nás zajímavých míst? Ať vyrazíme odkudkoli, jsou jen dvě možnosti: je to daleko nebo do kopce, případně obojí.

Vlastním pouze velmi jednoduchou GPS, do které si předem nemohu zadat body a k těm směřovat. Mohu pouze body zaměřit a doma zjistit, kde jsem to byl. Není to moc efektivní, ale raději křižuji terénem, než bych se nechal vést nějakým dokonalým přístrojem. Proto mi průzkum oblasti zabral několik výprav, při kterých jsem musel vystoupat z Oldřichova na Poledník a pak se teprve motat obtížným terénem. Mnohým to asi připadá jako šílenství (a musím s nimi souhlasit), ale nakonec jsem vcelku místa jednotlivých plánovaných objektů lokalizoval.

Protože stanoviště č. 60 jsem popisoval již dříve, nemělo smysl tento článek zachovávat a proto nyní ocituji svůj tehdejší text :

„Prostor nevybudované linie lehkého opevnění v úseku J-1 Jizerské hory mezi Poledníkem a Smědavskou horou mne přitahoval již léta. Okolní cesty a cestičky jsem mnohokrát prošel nebo projel na lyžích v dobách, kdy zde byly ještě lesy, zažil jsem holé pláně a současné opětovné zalesňování. Bohužel na začátku 80. let jsem o existenci nějaké obranné linie neměl tušení a později už vše zakrývala vysoké tráva, hustá smrčina a tlející polomy. I proto první pokus o průzkum na začátku nového století skončil zcela neúspěšně. Nezbylo než počkat, až smrčky povyrostou. Častějším návštěvám nepřejí ani dlouhé nástupní trasy. Novým impulsem byla informace o dřevozemních krytech a letecké mapy s patrnými průseky. A tak jsem za chladného rána 9.10.2010 vyrazil z Oldřichovského sedla směr Poledník. V prudkém a dlouhém stoupání byl chlad výhodou a nahoře mne už přivítal krásný podzimní den s vyloženě kýčovitými výhledy. Vybudované řopíky již dávno nejsou na holé pláni, ale obklopeny slušnými stromy. Hlavní cíl byl ale ještě dále. Předpokládal jsem, že v místě budoucího stanoviště objektu č. 60 A-160N vojáci využili vykácené průseky k vybudování střeleckého postavení. Potěšilo mne, že mezi stromky se už dá jakž-takž prolézat. Proplétání a prohlížení různých terénních nerovností mi netrvalo ani moc dlouho a okop jsem našel. Je docela zachovalý i s přístupovým několikrát zalomeným okopem. Ostré stíny sice focení moc nepřály, ale ani to mi náladu nezkazilo. Nadšeně jsem vyrazil k dalšímu předpokládanému bodu odporu, ale tady si zatím příroda své tajemství uchovala…..“

Dalším postupným cílem bylo pátrání po stanovišti č. 61. Věděl jsem z letecké mapy místo a směr, ale stejně jsem několikrát zabloudil a začínal znovu. Nakonec jsem ale v září 2011 našel výkop 1,8x1,8m. Místo odpovídá poloze plánovaného objektu, mohlo by se tedy jednat o nějaký úkryt. Při dalším průzkumu jsem si doslova „vymyslel“ o několik metrů dál postavení střelce a vedle možná další. Je to něco tak nevýrazného, že i pro tak zarytého hledače jako já je to jen velmi málo přijatelné. Ale na druhou stranu je téměř jisté, že zde nějaké postavení bylo a nic lepšího jsem nenašel.

Podobná situace je dále směrem k č. 62. Velice nevýraznou zalomenou rýhu lze s velkou dávkou fantazie interpretovat jako další okop. Nalézá se v místě zaniklého levého střeleckého průseku a proto-proč ne? Vždyť v pravém průseku se nalézá podobný, ale zato dobře čitelný, okop. Vzhledem k tomu, že zde byl plánován objekt A-160N lp, mohly být stanoviště střelců posunuty do průseků na obě strany-výška osy hlavní nad terénem byla podstatně níže než kdyby se nalézaly ve střílně. Tady není žádných pochybností, bylo zde postavení bránící průchodu cestou k Bílé kuchyni.

Mezi touto cestou a Bílým Štolpichem je poměrně přehledný terén protkaný spoustou rýh. Ani v nejbujnější fantazii je však při podrobnějším průzkumu nelze považovat za nějaké pozůstatky zákopů. Místo č. 63 A-160N sice leží téměř přímo na průseku, ale ten nemá s žádným předválečným nic společného. Není zde prostě nic-stál jsem na místě plánovaného objektu a mohl jsem stát kdekoli jinde. Žádný průsek nebo okop nepřipomínají připravenost naší armády v r. 1938.

Podobné je to i v prostoru č. 64. V místě křížení střeleckých průseků jsou jizershorská blata. Směrem vlevo lze vystopovat mezi smrky určité proluky. Azimuty zhruba odpovídají původnímu pozorovacímu a střeleckému průseku. Možná je to náhoda nebo moje zbožné přání. O pár metrů dál v týlu je pod větvemi smrčků „cosi“. Mohl to být stejně dobře okop podobný č. 60 jako letitý vývrat. Kdo ví.......

Ani na místě č. 65 nehledejme nějaké výrazné pozůstatky polního opevnění. Je zde jakási zatopená jáma, podobná je i o několik desítek metrů dál severním směrem. Byly to okopy střelců nebo ne? Kdo dnes ví.......Ani jakési náznaky průseků nepomohou - lesní poroty se naprosto změnily.

Musím přiznat, že prostor objektu č. 66 jsem nenašel. Tohle je nevýhoda mojí metody hledání bez použití mapové GPS. Terén je zde ale tak nepřehledný a zdevastovaný, že se zde sotva co nachází. A jestli přece, čeká to na své objevení.

Okop v místě č. 67 jsem našel poprvé-a naposled-v r. 2011. Jedné se o stanoviště podobné č. 60 směřujícími palbou s největší pravděpodobností směrem vlevo.

Uznávám, že popis prostoru není příliš motivující pro případného badatele. A není to prostor ani příliš atraktivní. Stopy příprav pro obranu republiky v r. 1938 jsou spíše zaniklé. Samotný průzkum není bez rizika-po vlastních zkušenostech bych doporučil vyrazit alespoň ve dvojici. Vysoká tráva skrývá často zrádné díry mezi kameny a s pochroumanou nohou se těžko plouží do frekventovanějších míst. A na signál z mobilu tady také nelze moc spoléhat.

SOUŘADNICE GPS – WGS84

Okop v místě č. 60

50.85135       15.15014

Úkryt v místě č. 61

50.84997        15.15091

Postavení střelce v místě č. 61

50.84996        15.15096

Okop v levém stř.průseku č. 62

50.84964        15.15185

Okop v pravém stř.průseku č. 62

50.84926        15.15219

Místo plánovaného č. 63

50.84814        15.15413

Posed za č. 63 a 64

50.847233      15.15495

Místo plánovaného č. 64

50.84692        15.15633

Snad okop v místě č. 65

50.84662        15.15894

Snad okop severně od č. 65

50.846983       15.159083

Posed před linií severosevorovýchodně od č. 66

50.84716         15.16233

Okop v místě č. 67

50.846883       15.164933


PRAMENY:

-vlastní průzkum 2001-2013

-L. Stejskal, J. Stejskal-Drama 38

-http://kontaminace.cenia.cz/

-http://kontaminace.cenia.cz/




 


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář